Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

 Květná zahrada v Kroměříži (17km) 

kvetna zahradaKvětná zahrada je výjimečným dílem, které patří mezi nejvýznamnější zahradní výtvory v celosvětovém měřítku a představuje přelomovou fázi evropského zahradního umění. Jde o přechod od pozdně renesančních italských zahrad k zahradám barokně klasicistním francouzského typu, jako je například ta ve Versailles. Květná zahrada je osovou zahradou založenou v roce 1665 na půdorysu protáhlého obdélníku o rozměrech 300 x 485 metrů s množstvím geometricky stříhané zeleně. Architektonickými dominantami zahrady jsou dvě stavby. První z nich je rotunda, jejíž sochařská a malířská výzdoba čerpá náměty z antické mytologie. Uvnitř rotundy najdete Foucaultovo kyvadlo, které dokazuje otáčení Země kolem své osy a je jedním ze čtyř kyvadel tohoto druhu na světě. Druhou dominantou je 244 metrů dlouhá kolonáda. Úchvatný je pohled z jejího ochozu kolonády. Květná zahrada v Kroměříži si vás získá podmanivou krásou spojení zahradní architektury, stavitelského a sochařského umění.

Otevírací doba:
Květná zahrada je otevřena v čase 8:00 - 16:00 hod.
Vstupné bez průvodce: 70 Kč (snížené 45 Kč)
Vstupné s původcem: 100 Kč (snížené 75 Kč)

 

Hrad Buchlov (38km)

buchlovPočátky hradu se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a jako středisko se soudní pravomocí s  tak zvaným loveckým právem.
Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným mázhaus, velká síň, palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13.  století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle královského hradu v Paříži. I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, za kterých byl v pozdně gotickém slohu vystavěn reprezentační rytířský sál. V roce 1520 přechází hrad do soukromého držení a  od 16.  století  do  století 18. století byli jeho majiteli postupně moravské rody pánů ze Žerotína, ze Zástřizl , Petřvaldských z Petřvaldu a Berchtoldů. Na Buchlově probíhaly stavební úpravy ještě v duchu renesance a baroka. Hrad je vyhlášen národní kulturní památkou, je ve správě NPÚ Praha, ÚOP v Kroměříži, správa SH Buchlov.

 

ZOO Lešná (19km)

zooZlínská zoo je jedinečným místem, kde mohou návštěvníci vidět zvířata všech kontinentů v přírodním bioparku s volným výběhem. Zvířata tu žijí ve zdařilé napodobenině jejich původního prostředí. Ptáci žijí v ptačích voliérách, které připomínají jejich domovinu, savci jsou vystavováni v přírodních expozicích.K vidění jsou tu sloni, žirafy, nosorožci, zebry, asijští tygři, ušatí medvěti a giboni, australští klokani, běžci emu, ale i jihoameričtí papoušci, mravenečníci nebo lamy. V nové tropické hale Yucatan mezi faunou a flórou uvidíte vzpomínku na civilizaci Mayů, někdejších obyvatelů Yucatánského poloostrova. Říká se, že ZOO Zlín patří k nejkrásnějším místům celé Moravy. Krásu místa dotváří nádherný historický zámecký park starý více než 200 let. Návštěvníky upoutá svým anglickým slohem a 1150 druhy vzácných dřevin a okrasných bylin. Park patří k k dendrologicky nejcennějším zámeckým parkům celé Moravy. Parku se spoustou květin, jezírek, vodotrysků a vodopádů dominuje zámek Lešná, který je proslulý dřevořezbářskou výzdobou interiérů a rozsáhlými sbírkami porcelánu a stříbra. Zlínské ZOO a park lze navštívit ve všech ročních obdobích. Některá zvířata jsou aktivnější v zimě. Jsou i zvířata, která se na zimu perfektně adaptovala, a tak lze vidět zvířata z teplých krajin ve venkovních prostorách i v zimě.

 

Baťův kanál (10km)

kanalBaťův kanál nabízí atraktivní a netradiční možnost, jak poznat kraj kolem řeky Moravy od hanáckých Atén - Kroměříže až po Hodonín. Tato historická vodní cesta s třinácti funkčními plavebními komorami je v současnosti splavná od Otrokovic až k Rohatci, plánováno je splavnění kanálu do zdrže jezu Hodonín a splavnění severním směrem do Kroměříže. Baťův plavební kanál byl původně určený k dopravě lignitu z Ratíškovic do otrokovické elektrárny a je dlouhý 50 km, z čehož 26 km vede korytem řeky Moravy a zbytek umělým průplavem. Dnes je využíván k rekreačním účelům a v letních měsících od května do září můžete využít skupinové rekreační plavby kanálem, doplněné poznávacími a gastronomickými programy, nebo si můžete vypůjčit loď a zvolit svůj vlastní program. Celá vodní cesta je přístupná i pro ty, kdo vlastní člun. Na trase můžete okusit řadu lákadel, nabídek a služeb, přes ochutnávky slováckého vína, návštěvy vinných sklepů, historických měst, chráněných přírodních lokalit, poznání naučných stezek, ptačí rezervace i celé ojedinělé technické památky. Plavbu je možné spojit s cyklistikou. Půjčovny motorových lodí, výletních turistických prámů, kánoí a kol jsou připraveny např. ve Spytihněvi, Starém Městě, Uherském Hradišti, Veselí nad Moravou, Vnorovech, Strážnici, Sudoměřicích či Hodoníně.

 

Sv. Hostýn (28km)

hostýnHostýn je památná hora, podle které jsou pojmenovány Hostýnské vrchy - nejzápadnější výběžek moravských Karpat. Hostýn je zdaleka viditelný a má dva vrcholy. Severnější, s 15m vysokou rozhlednou s 59 železnými schody, má nadmořskou výšku 736 m. Novodobou dominantou je zde větrná elektrárna na štíhlém sloupu o výšce 30m. Průměr třílisté laminátové vrtule je 27m a maximální výkon asynchronního generátoru je 225 kW. Druhý vrchol má 718 m n.m. a je na něm vystavěn poutní chrám a poutní domy. Četné archeologické výzkumy prokázaly osídlení tohoto místa již ve starší době kamenné. Pozornosti neuniknou zbytky opevnění tzv. laténské kultury (z 1.tis.př.n.l., celkový obvod přes 1800 m), jejímž nositelem byli Keltové. Z Hostýna pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Dominantním objektem celého Hostýna je poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie se sochou Panny Marie. Bazilika je obklopena ambity s kaplemi. Na počátku schodiště, které vede až k bazilice, je Vodní kaple s vývěrem zázračné vody. Velice cenná je Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými mozaikami, jejíž první zastaveni je vlevo za bazilikou. Poslední zastavení (kruhová kaplička Božího hrobu) je v blízkosti lesního hřbitova. Zde jsou na věčném odpočinku osobnosti, jejichž život byl spojen se Svatým Hostýnem.

 

Rozhledna na Kelčském javorníku (38km)

kelcaKV roce 20155 byla na nejvyšší hoře Hostýnských vrchů Kelčském Javorníku (865 m n. m.) postavena 35 m vysoká rozhledna, která nabízí kruhový výhled do všech světových stran. Výhlídková věž se 156 schody je vysoká 35 m, skládá se z centrálního ocelového sloupu s vřetenovým schodištěm a dvanácti ohýbaných modřínových lamel, které tvoří obvod rozhledny. Půdorys rozhledny tak připomíná hodinový ciferník a dvanáct vyhlídkových plošin rovnoměrně rozmístěných připomíná sluneční hodiny. Výška horní vyhlídkové plošiny je 30 m. Na stavbu bylo použito 29 tun dřeva a 24 tun oceli. Autory rozhledny jsou Ing. arch. Marta Balážiková a Ing. Ondrej Balážík z B3 atelier Brno. Vstup na rozhlednu je volný, celoroční s ohledem na aktuální povětrnostní podmínky. Výjezd k rozledně osobním automobilem není možný. Cesta na vrchol Kelčského Javorníku z Tesáku je po žluté a zelené turistické značce. Z obce Rajnochovice vede zelená turistická značka a z obce Chvalčov žlutá a zelená turistická značka. Turistickou známku rozhledny No. 2252 zakoupíte  na Obecním úřadě Chvalčov, Rajnochovice, Loukov, Rusava, Osíčko a v městském informačním centru v Bystřici pod Hostýnem.

 

Archeoskanzen Modrá (25km)

modraArcheoskanzen Modrá se nachází na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště. Jedná se archeologický skanzen představující život obyvatel Velké Moravy. K jeho otevření došlo v roce 2004. Po odborné stránce garantovaly projekt významné archeologické instituce – Moravské zemské muzeum v Brně (doc. Luděk Galuška) a Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (dr. Miroslav Vaškových), realizaci projektu zajistila obec Modrá. Archeoskanzen tvoří sídliště s palisádovým opevněním, bránou a strážními věžemi. Uvnitř se nachází repliky soudobých staveb včetně polozemnicových chat, řemeslnického okrsku a domu představujícího sídlo místního velmože, tzv. paláce. Na návrší v těsné blízkosti areálu se nacházejí základy velkomoravského kostelíka, které odkryli postupně Jan Nevěřil (1911) a Vilém Hrubý (50. léta); poblíž něho byla postavena jeho novodobá replika, realizovaná v letech 1998-2000 na základě poznatků Hrubého výzkumu. Všechny stavby byly vybudovány na základě archeologických nálezů z oblasti středního Pomoraví. Vedle samotných staveb se zde nachází také sakrální areál se slovanskými modlami, políčka a ohrady pro chov tehdejších zvířat. Současná podoba archeoskanzenu není definitivní – autoři projektu připravují jeho další rozšíření o další areály a propojení s církevním okrskem kolem kostelíka sv. Jana.

 

Hrad Lukov (21km)

lukovZřícenina stojí na kopci nad obcí Lukov, takřka na dohled Zoologické zahrady Zlín a zámku Lešná. První zmínky o hradu pocházejí ze 13. století, důkazy o osídlení tohoto místa však sahají ještě do dávnější historie – během archeologických výzkumů v 80. a 90. letech 20. století se tu mj. našly fragmenty pravěké keramiky, které odkazují na období 8. až 9. století před naším letopočtem. Samotný hrad je ze středověku nejvíce spojován se Šternberky, po jistý čas panství patřilo také Albrechtovi z Vajdštejna. Za třicetileté války byl Lukov jedním z center valašských rebelií. Pak postupem času ztratil svůj strategický i vojenský význam a v závěru 18. století začal chátrat. Zpustl, pro lidi z okolí se stal zdrojem levného stavebního materiálu, zarostl křovím a stromy, až se nakonec doslova „ztratil“. První pokusy o jeho záchranu začaly v polovině 20. století. V 80. letech na ně navázaly archeologické výzkumy a poté i stavebně konzervační práce. Na obnově Lukova se dnes podílí Spolek přátel hradu Lukova a Hnutí Brontosaurus. Pokud se rozhodnete Lukov prozkoumat, na rozdíl od jiných podobných památek ve Zlínském kraji si musíte dát trochu do těla. K Lukovu se nedá přijet či přijít jednoduše po silnici, čeká vás stoupání do kopce po lesní pěšině. Terén ale zároveň není natolik těžký a cíl pochodu natolik vzdálený, aby jej nezvládly i děti. Od menšího neplaceného parkoviště pod kopcem vám to volným tempem zabere asi tři čtvrtě hodiny.

 

Baťův mrakodrap (16km)

lukovBývalou správní budovu firmy Baťa, populární Jedenadvacítku, nelze ve Zlíně přehlédnout. Ve své době po dobudování na konci 30. let 20. století to byla druhá nejvyšší budova v Evropě. Měří do výšky 77,5 metru, je 80 metrů dlouhá a 20 metrů široká. Je sídlem Krajského i Finančního úřadu, turistům ovšem volně přístupná a také zaslouženě hojně navštěvovaná. Mrakodrap nechal postavit podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka Jan Antonín Baťa koncem 30.let minulého století. V 16. etáži je vyhlídková terasa a také kavárna, odkud je jedinečný výhled na Zlín a jeho okolí. Turistickým lákadlem je také plně funkční pojízdná kancelář šéfů baťovského koncernu, rovněž do ní mají turisté po předchozím ohlášení přístup. Budova jedinečné železobetonové konstrukce se stavěla rychlým tempem od roku 1937, vnitřní vybavení se pak dokončovalo během dalších dvou let. Budova prošla nákladnou rekonstrukcí a od roku 2004 má současnou tvář. Technicky má celou řadu odvážných unikátních řešení včetně vzduchotechniky, vytápění, důmyslného systému výtahů i zajímavého způsobu vnějšího umývání oken. V budově číslo 21 je nejenom sídlo Krajského a Finančního úřadu s kancelářemi a velkou zasedací místnosti krajského zastupitelstva, ale nacházejí se tu ve 3. a 16. etáži také prostory pro využití k akcím výstavního charakteru. Jednou ročně se budova stává také centrem Dne kraje, akce, která představuje tuto jedinečnou budovu krajského města široké veřejnosti.